Get Adobe Flash player

Kukuřice v hrobkách faraonů

Americký antropolog doktor Gunnar Thompson je přesvědčený o tom, že prastaré civilizace na opačných březích Atlantiku spolu udržovaly kontakt už v prehistorických dobách. Badatel došel k tomuto překvapivému závěru na základě studia zobrazení „egyptské kukuřice“ v hrobkách i chrámech prastaré říše na Nilu. Pro své tvrzení dokonce použil několik kreseb na 4000 let starých papyrových svitcích.

Doktor Thompson říká, že nález více než dvaceti zobrazení „zlatých“ klasů kukuřice změní vše, co se dosud napsalo o objevu Amerického kontinentu. Je přesvědčený o tom, že egyptská rostlina ve skutečnosti pochází z Ameriky. Své nálezy pokládá za jednoznačný důkaz, že Egypťané ji pěstovali tisíce let předtím, než se narodil Kolumbus. Přitom současní historici tvrdí, že to byl právě tento slavný Janovan, který s sebou do Evropy přivezl jako první „indickou“ kukuřici. Doktor Thompson toto tvrzení oficiální archeologie považuje za omyl, který je třeba opravit.
Prohlášení z roku 2008
Po dvou letech intenzivního bádání došel "Sherlock Holmes amerických dějin" k pevnému přesvědčení, že rostliny s plody paličkového tvaru, které jsou zobrazené na mnoha staroegyptských papyrech stejně jako na zdech chrámů a hrobek, představují ve skutečnosti kukuřici - dovezenou z Ameriky! Na africký kontinent se podle něj dostala z Nového světa před více než 4 000 lety.
S nadšením sobě vlastním o tom vydal Gunnar Thompson 28. dubna 2008 tiskové prohlášení, v němž mimo jiné stojí: "Jednadvacet zlato žlutých paliček kukuřice zpochybní všechno, co se kdy napsalo o objevení Nového světa." Jenže oznámení muže, který stojí v čele ústavu New World Discovery Institute, vyznělo do prázdna, alespoň pokud se týče odborníků. I když s pečlivou důkladností vypočítává ve svém - buď ignorovaném, nebo jen posměchem odměněném - díle například všechny staroegyptské lokality, kde našel jednoznačná zobrazení kukuřice. Taková, že k rozpoznání toho, co obrázek představuje, nepotřebuje nikdo ani brýle. Jedním takovým místem je Deir el-Bahrí, jiným zase Usírův chrám z dob faraona Sethiho I.
Královna Hatšepsut
Vzala ale ignorance odborniků Thompsonovi odvahu a chuť do práce? Zdá se, že. Právě naopak, je pro něj tou nejlepší vzpruhou:
"Všichni evropští historici dodnes tvrdí, že Kolumbus byl první, kdo do Evropy přivezl kukuřici z amerického kontinentu. Nyní se ukazuje, že tomu tak nebylo," prohlašuje badatel.
Gunnar Thompson tvrdí, že většinu svých "kukuřičných důkazů" našel poblíž egyptských Théb - Vésetu v chrámu královny Hatšepsut vládnoucí v letech 1492 - 1458 př. n. 1. Vedle četných obrázků kukuřičných hlavic, ananasů a dalších amerických plodin jsou to i starověké nápisy, které uvádějí, že tato panovnice vypravila nebývalou námořní expedici "za velkou vodu". Do tajemné země, kterou staří Egypťané nazývali Punt. A Thompson v tom má jasno: "Země Punt se nachází někde v Americe."
V pevném přesvědčení ho utvrdil i odvážný experiment norského badatele Thora Heyerdahla, jenž si v roce 1970 postavil z papyru člun podobný plavidlům, jaká stavěli staří Féničané a Egypťané, a dokázal s ním na své plavbě z Maroka na ostrov Barbados překonat Atlantik.
Další důkazy
Je to snad náhoda, že ve třicátých letech minulého století našla jedna dívka v Arkansasu v půdě „egyptsky“ vyhlížející bronzový medailon, jehož původ a pravost jsou dodnes sporné - možná však jenom proto, že podle názoru učenců neměl v Arkansasu takový artefakt co pohledávat? Myslí si to Wayne May, soukromý badatel a vydavatel časopisu Ancient American. Píše o předmětech, které by podle převládajícího mínění vlastně "neměly být". Některé z nich se mu dokonce podařilo různými oklikami získat do osobního vlastnictví. Alespoň u těch má nyní jistotu, že se někam "záhadně" neztratí.
Podobný nález, tentokrát egyptské sošky, se podařil jakémusi objeviteli počátkem 20. Století v Libertyville ve státě Illinois. Vlastně hledal v této - tenkrát jen řídce osídlené - oblasti něco úplně jiného, totiž indiánské artefakty. Jednoho dne se vydal k několika hrobkám na břehu řeky Des Plaines v naději, že tam třeba narazí na nějaké nástroje či kosterní ostatky původních obyvatel. Zcela nečekaně se mu však dostala do rukou soška v egyptském stylu, s níž si nevěděl rady. Po nějakou dobu si "poklad" nechával pro sebe.
O několik desetiletí později se Waynu Mayovi podařilo egyptskou sošku koupit. Skulptura představující muže je vysoká něco přes 20 centimetrů, váží asi 250 gramů a zdá se, že byla zhotovena z jediného kusu bílého mastku. Jde o řemeslně velmi dovedně vytvořený artefakt, který se naštěstí dochoval v téměř neporušeném stavu. Egypťan drží v každé ruce jednu z insignií královské moci - hůlku a důtky. Vlasy má pečlivě sčesané kolem uší, nechybí ani typická faraonská bradka. V dolní polovině trupu se nachází několik horizontálně uspořádaných pásů, v nichž jsou místěny hieroglyfické nápisy. May dospěl k závěru, že figurka byla egyptským vešebtem z pozdního období 26. dynastie, která vládla v letech 664 až 332 př. n. 1. Vešebty byly sošky vkládané do hrobů, které měly doprovázet zemřelé Egypťany do záhrobí a vykonávat tam za ně obtížné práce. Artefakt působí po všech stránkách věrohodně, má však jeden nedostatek - není na něm žádná kartuše se jménem, jak bývá obvyklé. Proč asi?
Egypťané v Americe?
Nesmysl! Podle etablovaných vědců přece neměli staří Egypťané v předkolumbovské Americe co pohledávat. V oficiálních publikacích o nich také není žádná zmínka. Ale možná už nastal čas, aby se vědci touto odvážnou dalo by se říci troufalou myšlenkou začali vážně zabývat.
Nehledě na všechny tyto skutečnosti však američtí - a z velké části i evropští - učitelé dále „vtloukají“ žákům do hlav báchorku o Kolumbovi jako prvním objeviteli Ameriky. „Podle dnešního stavu znalostí je nejpravděpodobnější, že prvním Evropanem, který překonal Atlantik a přistál u amerických břehů, byl norský Viking Leif Eriksson. Na plavbu se vydal kolem roku 1000 od břehů Grónska" Podle archeologických výzkumů se patrně dostal ke břehům Newfoundlandu, v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům dávných ság, nalezena.
Výpravy všech ostatních předkolumbovských námořníků a cestovatelů jsou zahrnuty do kategorie "hypotetických objevných cest". A na tom se v nejbližších desetiletích asi nic nezmění. Protože co se jednou vryje do záhybů lidského mozku, to tam přečká věky. I když to neodpovídá skutečnosti.
(red)


Kukuřice a staří Egypťané
Thompson popsal vyobrazení klasů kukuřice v chrámu faraona Sethiho I., u Abydosu, a v hrobce vezíra Rekhmireho u Théb. Další příklady našel na papyrusových svitcích datovaných do 12. století př. N. l za vlády Ramsese II. "Zlatá barva kukuřičných klasů, paralelní řady velkých zrn, kónický tvar klasu se zelenými slupkami, to vše potvrzuje, že jde o kukuřici z Nového světa. Pěstování této plodiny se později rozšířilo po celém Středomoří, kde cizí obilí bylo známé jako "kukuřice barbarů nebo Turecká pšenice." Cizí původ rostliny nakonec vedl k jejímu vyloučení z tradičního náboženského umění. Nicméně, kukuřice byla klíčovou ingrediencí v růstu a přežití civilizací Starého světa. "
 

 
Jak jste se o nás dozvěděli?