Artefakt starých Parthů je možná nejčastěji citovaným příkladem technologické vyspělosti starých kultur. Hliněné nádobky, z nich dvě s měděným válečkem a železnou tyčinkou, objevili v roce 1936 iráčtí dělníci v jílovém kopci blízko vesnice Khuyut Rabbou'a nedaleko Bagdádu. I po 74 letech od nálezu, zůstávají parthské „monočlánky“, kterých je přibližně 12, stále zahaleny mýty a nejasnostmi.
Jednoho docela chladného listopadového dne roku 1981 se začali do Švýcarska sjíždět zájemci o klenoty z různých koutů světa. V hotelu Richmond tam totiž zrovna probíhala podzimní dražba aukčního domu Christie´s, patřící skutečně k těm nejprestižnějším. Hitem tehdejší sezony byl oslňující diamant žluté barvy s vyvolávací cenou 350 000 švýcarských franků, který svým leskem vyvolal údiv a nervozitu. Šeptalo se, že to byl Florentin, legendární drahý kámen z rodinné pokladnice habsburského rodu.
Fenomén, který zásadním způsobem převrátil naruby život nám všem, slaví právě v těchto dnech sto dvacáté šesté narozeniny.
Všechno začal Karl Benz když dostal 29. ledna 1886 patent na svůj automobil Motorwagen. Někdy se připouští, že vůbec prvním samohybem bylo parou poháněné vozidlo francouzského inženýra Nicolase-Josepha Cugnota. Ve skutečnosti ale sahají kořeny automobilismu do ještě vzdálenější minulosti. Málokdo ví, že u zrodu prvního vozu stál jezuitský mnich.
Jednou z nejstarších legend je vyprávění o společnosti Devíti neznámých, kterou založil před více než 2000 lety indický císař Ašóka. Důvodem k založení exkluzivní společnosti byly hrůzy války, které změnily císaře v muže míru. Následně nařídil utajení veškerého pokroku, protože by mohl vést k výrobě nových zbraní a vzniku ještě ničivějších válek.
Všichni lidé usilují o to, aby alespoň něco ze své jedinečnosti předali dál - nejprve se tak dělo ve formě přenosu genů v dětech, později už svá poselství ukládali do knih, přednášek. V současnosti i na internetové stránky a také, to především, do kosmických sond směřujících ke hvězdám.
Nikdo zcela stoprocentně nesdílí s ostatními své zážitky, pocity a myšlenkové pochody. Lidská nezaměnitelnost je patrná nejen z genetické výbavy každého jednotlivce, ale i ze zcela běžných otisků prstů - z deseti miliard není ani jeden totožný s jakýmkoliv jiným.
Na první pohled obyčejné číslo 1010, jehož hodnota je deset miliard, v sobě obsahuje evoluci veškerého vesmíru. Tvrdí to fyzik a matematik Peter Russell, člen Budapešťského klubu. Konstatuje, že počet galaxií ve známém vesmíru se odhaduje zhruba na deset miliard. Propojením těchto hvězdných soustav obsahujících po deseti miliardách planet nesoucích inteligentní život se může zrodit cosi nepředstavitelného.
Zdá se, že otázka je zcela v rozporu s těmito obrovitými hvězdnými útvary, které se vznášejí daleko ve vesmíru. Existuje ale výjimka. Je jí hvězdná soustava, která je k vidění v Paleaku Peace Gardens Sanctuary v Koně na Havaji. Objekt, jehož autory jsou Jon Lomberg a Barbara deFranco, je precizním obrazem naší Mléčné dráhy. Nalézá se na 30 metrech zdejší zahrady a k životu potřebuje dostatek vody, jinak by nekvetl a postupně by uschnul.
Gigantická supersopka pod německým jezerem Laach poblíž Bonnu podle odborníků může oživnout. Loni v prosinci totiž hladinu jezera zčeřily bublinky kysličníku uhličitého. Jde o neblahé znamení, že živel se po dlouhém spánku pomalu probouzí k životu? Pokud vybuchne, ze střední Evropy zůstane jen spálená, otrávená a neobyvatelná poušť.
Číslo 3/2012
Artefakt starých Parthů je možná nejčastěji citovaným příkladem technologické vyspělosti starých kultur. Hliněné nádobky, z nich dvě s měděným válečkem a železnou tyčinkou, objevili v roce 1936 iráčtí dělníci v jílovém kopci blízko vesnice Khuyut Rabbou'a nedaleko Bagdádu. I po 74 letech od nálezu, zůstávají parthské „monočlánky“, kterých je přibližně 12, stále zahaleny mýty a nejasnostmi.